Kde je výhodnější použít borovici než smrk?
Borovice může v mnoha konstrukčních aplikacích nahradit smrk. Rozdíly se projevují zejména v estetických vlastnostech a homogenitě materiálu. Borovice má bohatější kresbu s výraznými suky a vyšší obsah pryskyřice, která může při změnách teplot vytékat na povrch, což může představovat estetický problém. Díky lepším mechanickým vlastnostem a vyšší přirozené trvanlivosti jádrového dřeva ale může být naopak výhodnější použít borovici v namáhaných konstrukcích v exteriéru. Ve srovnání se smrkem vykazuje vyšší přirozenou trvanlivost, avšak pro použití v exteriéru je zpravidla nutné chránit i dřevo borové, jeho bělovou část vždy. Borovice se využívá jak pro pomocné, tak i nosné konstrukce, například v rámových konstrukcích dřevostaveb, pro zakládání staveb nebo výstavbu srubů. Používá se i pro výrobu konstrukčních prvků, jako jsou KVH hranoly nebo CLT panely. Méně kvalitní borové řezivo nachází uplatnění při výrobě bednění, obalových materiálů, palet nebo jako surovina pro výrobu aglomerovaných materiálů.
Jaký je aktuálně podíl borovice na českém trhu?
Podíl borovice na českém trhu se v zásadě odvíjí od jejího zastoupení v lesích a těžbě. V České republice tvoří borovice přibližně 13–15 % zásoby a těžby dříví, což z ní činí druhou nejvýznamnější jehličnatou dřevinu po smrku. Tento podíl se logicky promítá i do nabídky na trhu se dřevem. Tržní podíl není úplně rovnoměrný, liší se regionálně podle druhové skladby lesů a také mezi jednotlivými pilami a zpracovateli (např. některé podniky pracují s borovicí výrazně více než jiné). Zatímco většina oslovených pil s borovicí již pracuje (u velkých pil tvoří i více než 10 % pořezu), u zákazníků to zatím zdaleka není tak samozřejmé.
Je borovice vhodná i pro kutilské využití?
Borovice je velmi oblíbeným materiálem pro DIY projekty díky své dostupnosti, vstřícné ceně a relativně snadnému opracování. Jako měkké dřevo se snadno opracovává – řeže, brousí, hobluje i vrtá a dobře drží spojovací prostředky. Povrch se poměrně snadno natírá nebo moří. Borové dřevo je běžně dostupné za příznivou cenu ve srovnání s ostatními dřevinami. To ho činí vhodnou volbou i pro začátečníky. Využívá se především při výrobě jednoduchého nábytku, jako jsou police, stoly nebo regály, ale také pro drobné dekorace, truhlíky či různé konstrukce. Přestože má borovice o něco tvrdší dřevo než smrk, stále je náchylná k poškrábání nebo promáčknutí. Opracování mohou ztížit přítomné suky nebo výskyt pryskyřice. Ideální je na konstrukce a využití tam, kde přítomnost smolníků nepředstavuje problém.
Je borovice náchylnější k plísním?
U čerstvě řezaného borového dřeva se v letním období v důsledku vyšších teplot a zvýšené vlhkosti zvyšuje riziko povrchového ztmavnutí, které může být vizuálně zaměnitelné s plísní. Jedná se o zamodrání bělového dřeva způsobené dřevozbarvujícími houbami. Dochází k němu zejména při jarní a letní těžbě, kdy se těží dřevo v míze. Vyšší teploty společně s vysokou vlhkostí pokáceného dřeva umožní rychlý růst dřevozbarvujících hub. Výsledkem je zbarvení bělových částí dřeva, které je hloubkové a nelze je odstranit. Pevnostní parametry dřeva zůstávají zachované, tato vada je pouze estetická. V zimních měsících se tento jev zpravidla nevyskytuje.
Doporučujeme, aby řezivo vyrobené z borovicového dřeva bylo ze zimní těžby. Důvodem je to, že dřevozbarvující houby a plísně (hlavně v bělové části) mohou vizuálně znehodnotit řezivo, pokud toto pravidlo není dodrženo.
Ing. Anna Součková, Vedoucí střediska analýz a posudků
Je u borovice křehčí než smrk?
Křehkost dřeva si můžeme představit jako jeho schopnost prasknout nebo se zlomit při zatížení bez výrazné předchozí deformace. Křehké materiály se vyznačují malou deformací před porušením. Při porovnání smrku a borovice platí, že borovice má obvykle o něco vyšší hustotu (cca 500–550 kg/m³) než smrk (cca 400–450 kg/m³), a zpravidla je o něco pevnější a pružnější v ohybu. Díky vyšší pružnosti borové dřevo obvykle vykazuje nižší křehkost než dřevo smrkové. Křehkost dřeva je však ovlivněna celou řadou faktorů, především jeho vlhkostí, směrem vláken a přítomností vad. S klesající vlhkostí dřevo ztrácí schopnost deformace a stává se křehčím. Významnou roli hrají také suky, které jsou přirozenou součástí dřeva, avšak z mechanického hlediska představují oslabení struktury. Borovice má větší a tvrdší suky, které mohou zhoršit zpracování nebo způsobit slabší místa, pokud nejsou správně posouzeny. Pokud není dřevo odborně vytříděno, může být rizikové – ale to platí i pro smrk.
Kolik stojí borovice?
Borovice bývá prozatím u srovnatelného sortimentu mírně levnější než smrk, nicméně tato situace nemusí být trvalá. Doposud byla borová kulatina levnější než smrková, ale část ceny „spolkne“ již samotné zpracování na pile, které je v případě borovice náročnější než u smrkové kulatiny. V závěru roku 2025 došlo podle informací pilařů poprvé ke srovnatelnému zdražení obou dřevin – do té doby byly procentuální nárůsty u smrku vyšší než u borovice. Vzhledem k tomu, že cena kulatiny tvoří nejzásadnější složku ceny řeziva, znamená toto do budoucna přibližování cen obou dřevin. Současné cenové zvýhodnění borovice však trh vítá a nižší cena motivuje dřevoobchody i stavební firmy, aby borovici dali šanci. V budoucnu pak lze očekávat, že pro borovici už bude mluvit spíše dostupnost než rozdíl v ceně.
Lze borovici využívat i pro vazníky?
Použití borového řeziva pro výrobu vazníků je technicky možné, vyžaduje však pečlivý přístup zejména při třídění materiálu. Klíčovým faktorem je kvalita vstupního dřeva – konkrétně u borovice výskyt vad, jako jsou smolníky (pryskyřičné kapsy) a výrazné suky, které mohou lokálně oslabovat průřez prvků. V normě na třídění jehličnatého řeziva jsou přesně dané přípustné poměry velikosti suku na průřez pro dané pevnostní třídy, takže dochází k eliminaci nevyhovujících průřezů. Smolníky jsou hodnotící kritérium zejména z hlediska posuzování jakosti. Hodnotí se jejich velikost a četnost, ale vždy v rámci celé jakosti, ne izolovaně. V praxi se ukazuje, že u vazníků nejde ani tak o nějakou zásadní nevýhodu borovice jako materiálu, ale spíše o otázku zkušeností. Borovice zatím není v oblasti vazníkových konstrukcí tak běžně používaná jako smrk, a proto s ní projektanti i výrobci nemají dostatek praktických zkušeností. To se může projevovat určitou opatrností při návrhu i realizaci. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že borovice je pro výrobu vazníků plně využitelná – například v Polsku byla v minulosti běžně používána. V případě omezené dostupnosti smrku lze očekávat plynulý přechod na borovici bez zásadních technických omezení.
